Další výlet na kole...

Sobotní dopoledne jsem se rozhodla, že konečně navštívím knihobudku ve vedlejší vesnici. I když to vypadá, že je to vedle, je to docela kus cesty, kterou je lepší vzít na kole, nebo autem cestou z města. Já jsem si samozřejmě nabalila do batohu opět foťák a samozřejmě i pár knížek, které jsem měla v plánu dát do placu pro dalšího čtenáře. Vesnice má jméno Studeňany, kde se ona budka nachází. Tak vyrážíme na cestu přes pole, kde jsem znovu objevila pár zajímavých objektů. 

Cestou domů jsem si neodpustila fotky naší Radimské věžičky kostela, která se ukázala na obzoru a já neodolala pár kompozicím. 

Vypadalo to všelijak. Když jsem vyrazila, ještě jsem si brala i pláštěnku, protože to vypadalo, že pršet bude. No však mraků bylo, což? 

A zde jsme ve vesnici Studeňany, kde jdu navštívit onu knihobudku.

Uvnitř jsou malby a moc vyvedené, ale nejvíc mě oslovily tyto dvě. Pokud uvidí autor, může mi napsat, budu moc ráda. 

... a tak jsem se začetla a nakonec jsem knížky porovnala a prohlédla, co vše sem lidé nanosili a okamžitě mi bylo jasné, že tu nejsem naposledy a už si chystám knížky, které sem přivezu já od sebe, aby je mohl číst někdo další. A ano, vybrala jsem si a moc se těším, až se začtu. 

Opět jsem po roce navštívila strom se srdcem, které se ještě nevytratilo. Stále tam je. No není ta příroda dokonalá?

No řekněte sami, není tu hezky?

Tak zase přístě,

Vaše Martina